Osoby z EU, EHP a Švýcarska
Přechodný pobyt
Přechodný pobyt
Pokud jede cizí pojištěnec do ČR (turista, student vyslaný pracovník, či z jiného důvodu na přechodnou dobu), musí si vyzvednout u své zahraniční zdravotní pojišťovny Evropský průkaz zdravotního pojištění (popř. Potvrzení dočasné nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění), kterým prokáže nárok na věcné dávky při pobytu na území České republiky.
Od 1. 7. 2004 musí být zajištěn všemi zeměmi EU přímý přístup pojištěnce k lékaři bez předchozí registrace u místní pojišťovny. To znamená, že se nemusíte předem registrovat u ZPŠ, ale s příslušným formulářem nebo Evropským průkazem můžete navštívit české lékaře přímo.
Při dlouhodobějším pobytu se ale i nadále doporučuje předchozí registrace u ZPŠ. Při příjezdu do ČR předloží cizí pojištěnec na některé z poboček ZPŠ příslušný formulář nebo Evropský průkaz zdravotního pojištění. ZPŠ ověří úplnost údajů uvedených ve formuláři nebo průkazu. Poté vydá potvrzení o tom, že po dobu uvedenou na formuláři nebo průkazu považuje cizího pojištěnce za svého pojištěnce s nárokem na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.
S tímto potvrzením pak může vyhledat zdravotní péči ve smluvním zdravotnickém zařízení. Poskytnutou zdravotní péči uhradí v první fázi ZPŠ (včetně léků které byly ošetřujícím lékařem předepsány), a poté si přeúčtuje vynaložené náklady příslušné zahraniční pojišťovně, která vydala pojištěnci evropský formulář nebo Evropský průkaz zdravotního pojištění. V případě odběru léků, na něž si český pojištěnec musí připlácet, bude muset i zahraniční pojištěnec uhradit hotově výši spoluúčasti.
Zaměstnání nebo podnikatelská činnost v ČR
Zaměstnání nebo podnikatelská činnost v ČR
Pracovníci vykonávající výdělečnou činnost pouze v ČR jsou zdravotně pojištěni v ČR bez ohledu na to, zda mají bydliště v jiném členském státě. Výdělečnou činností se rozumí zaměstnání nebo samostatně výdělečná činnost.
K registraci takovéto osoby je třeba předložení pasu (nebo jiného osobního dokladu s vyznačením trvalého bydliště v jednom z členských států) a pracovní smlouvy (nebo živnostenského listu).
Po dobu, kdy jsou tyto osoby zdravotně pojištěni v ČR, jsou s nimi v českém systému pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci.
a) Pokud se tyto osoby pravidelně vrací na území svého bydliště (jedná se o tzv. pendlery), bude jim na jejich žádost ZPŠ vystaven formulář E106, který jim zaručuje plnou péči v ČR i v zemi bydliště.
Tento formulář je vystaven ve dvou vyhotoveních, které musí pracovník (podnikatel) doručit své zahraniční zdravotní pojišťovně, která ho zaregistruje jako zahraničního (českého) pojištěnce. Jedno vyhotovení formuláře potvrzené v díle B musí být doručeno zpět ZPŠ.
Spolu s tímto formulářem musí pracovník oznámit své zahraniční pojišťovně nezaopatřené rodinné příslušníky (jejich jméno, příjmení, datum narození, číslo pojištěnce). Zároveň je povinen doložit svůj rodinný vztah k uvedeným rodinným příslušníkům (rodný list, oddací list...). Na základě uvedených údajů ověří zahraniční pojišťovna dle svých právních předpisů nezaopatřenost rodinných příslušníků a ty nezaopatřené vyplní do dílu B formuláře E106.
Ti rodinní příslušníci, kteří jsou vepsáni do dílu B, se stávají českými pojištěnci dnem registrace zahraniční pojišťovnou. Jedná se o nezaopatřené rodinné příslušníky dle práva země Vašeho bydliště.
Tito nezaopatření rodinní příslušníci bydlící na území státu trvalého bydliště pracovníka, mají nárok na plnou zdravotní péči na území státu trvalého bydliště pracovníka a zároveň na území ČR.
Dle českého práva ZPŠ dále posuzuje, zda se jedná o státní pojištěnce nebo osoby, které jsou povinny hradit pojistné do českého systému jako samoplátci. Pokud jde o kategorii státních pojištěnců, je třeba ZPŠ doložit příslušná potvrzení (Potvrzení o studiu apod.). Pokud tato skutečnost nebude doložena, bude nezaopatřený rodinný příslušník považován za osobu bez zdanitelných příjmů a po registraci zahraniční pojišťovnou, bude muset tento rodinný příslušník hradit pojistné do českého systému jako samoplátce 1 080 Kč/měsíčně. (Tyto platby může provádět i prostřednictvím pracovníka v ČR).
Pokud manžel/ka vykonává ve státě bydliště výdělečnou činnost, zůstane dítě s touto osobou pojištěno ve státě bydliště.
b) Pokud se tyto osoby pravidelně nevrací zpět na území svého bydliště (např. jedou tam jen 2x za rok na dovolenou), tento formulář jim vystaven nebude.
V ostatních zemích EU (včetně země jejich bydliště) budou mít nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči po dobu jejich pobytu v dané zemi, a to na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, který obdrží při registraci od ZPŠ.
Veškeré změny (změna pracovního poměru, ukončení pracovního poměru, počátek či ukončení úřadu práce, počátek či ukončení studia nezaopatřeného rodinného příslušníka, počátek pracovního poměru této osoby nebo úřad práce apod.) je třeba neprodleně hlásit ZPŠ. V případě nesplnění oznamovací povinnosti může ZPŠ sankcionovat pojištěnce podle českých právních předpisů.
Důchodci
Důchodci
Důchodci, pojištěni v zemích EU a jejich rodinní příslušníci, bydlící v ČR mají na základě Nařízení Rady (EEC) 883/04 nárok na plnou zdravotní péči v ČR i v zemi pojištění na účet tamní zdravotní pojišťovny. Podmínkou je, že nepobírají důchod také v ČR. Důchodci s rodinami pojištěni v Dánsku, Estonsku, Finsku, Itálii , Irsku, Litvě, Lotyšsku, Maltě, Portugalsku, Slovensku, Rumunsku, Velké Británii, státech EHP a Švýcarsku, mají v uvedených státech pojištění pouze nárok na lékařsky nezbytnou péči.
Postup, který je třeba dodržet:
- Na území jiného členského státu:
Pokud jste cizím důchodcem a hodláte se sám, nebo spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky přestěhovat na území ČR, musíte tamní zdravotní pojišťovnu požádat o vystavení formuláře E121.
- Na českém území:
Potvrzený formulář E121 předložte Zaměstnanecké pojišťovně Škoda, kde budete zaregistrován jako důchodce z jiného členského státu. Budete informován, jakým způsobem uplatníte svůj nárok u lékaře a bude Vám vystaven Průkaz pojištěnce bydlícího v ČR (tzv. žlutý EHIC). Předtím, než budete zaregistrován, musíte předložit doklady o bydlišti a totožnosti.
Nárok na zdravotní péči v zemi bydliště
Na základě formuláře E121 Vám bude na území ČR poskytována veškerá zdravotní péče za stejných podmínek jako místním důchodcům.
Zůstanete nadále pojištěn v jiném státě EU, kde za vás bude státem placeno pojistné.
Zdravotní pojišťovna státu pojištění bude ZPŠ, která Vás registrovala hradit náklady na Vaši zdravotní péči.
Ve vztahu k zemím Evropské unie se od 1. 5. 2010 aplikují pravidla upravená v nových koordinačních nařízeních č. 883/2004 a č. 987/2009, tj.:
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
Ve vztahu k Norsku, Lichtenštejnsku, Islandu (EHP) a Švýcarsku se i nadále po 1. 5. 2010 vztahují původní koordinační nařízení, tj.:
- nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství
- nařízení Rady (EHS) č. 574/72, stanovující postup provádění Nařízení Rady (EHS) 1408/71
Osoba, na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení (a zdravotním pojištění) pouze jediného členského státu.
Základním pravidlem pro určování příslušných právních předpisů je pravidlo státu místa výkonu činnosti (čl. 11(3)(a) nařízení č. 883/2004), tj.:
- Osoba zaměstnaná podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení toho členského státu, na jehož území pracuje, i když bydlí na území jiného členského státu, nebo když její zaměstnavatel má sídlo na území jiného členského státu. Na situaci nemá vliv skutečnost, kde a v jaké měně je osobě vyplácena mzda, kde jsou odváděny daně a státní příslušnost osoby (za předpokladu, že osoba spadá do osobního rozsahu nařízení).
- OSVČ podléhá právním předpisům toho členského státu, na jehož území vykonává samostatnou výdělečnou činnost, i když bydlí na území jiného členského státu, bez ohledu na to, jaká je státní příslušnost osoby (za předpokladu, že osoba spadá do osobního rozsahu nařízení) nebo kde odvádí daně.
Tzv. neaktivní osoby - nevztahují se na ně ustanovení článků 11(3)(a) až 11(3)(d) nařízení č. 883/2004 - v souladu se zněním čl. 11(3)(e) uvedeného nařízení podléhají právním předpisům členského státu bydliště.
Do skupiny neaktivních osob lze zařadit např.:
- osoby, které přestaly vykonávat činnost,
- osoby, které jsou příjemci dávky důchodového pojištění,
- studenty,
- rodinné příslušníky, aj.