faq

Informace pro pojištěnce (FAQ)

Platba za pojistné, poplatky, pokuty

Co jsou regulační a registrační poplatky?

Registrační poplatky

Má lékař právo požadovat tzv. "registrační poplatek" nebo platbu za nadstandardní služby přímo od pojištěnce a má pacient povinnost tyto poplatky hradit? 

Platná legislativa pojištěnci zdravotní pojišťovny nestanoví povinnost hradit poplatky formou registračních či jiných plateb za poskytnutou nadstandardní péči. Termín nadstandardní zdravotní péče ani není k  dnešnímu dni definován. Je tedy pouze osobní volbou každého pojištěnce, zda se zdravotnickým zařízením dohodne, že poplatek za nadstandardní služby poskytované zdravotnickým zařízením uhradí či nikoliv. V žádném případě by však nemělo dojít ze strany zdravotnického zařízení k odmítnutí ošetření, případně převzetí do péče nebo k jinému podmiňování přístupu ke službám jinak hrazených ze veřejného zdravotního pojištění jen  proto, že pojištěnec požadovaný registrační poplatek neuhradil, popřípadě neuzavřel dohodu se zdravotnickým zařízením o úhradě takového poplatku. Jestliže k takovému případu dojde, pojištěnec se může obrátit na zdravotní pojišťovnu, u které je registrován, s žádostí o prošetření. V případě, že jste již poplatek uhradil, tak nejlépe i s účetním dokladem vystaveným za účelem této platby. 

Regulační poplatky

(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen "pohotovostní služba").

(2) Regulační poplatek podle odstavce 1 se neplatí,

a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech pro děti do 3 let věku, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy  nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením  nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče, poručnické péče nebo péče jiné osoby podle jiného právního předpisu 57),

b) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle jiného právního předpisu 10), ne starším 30 dnů,

c) jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu 58) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb, nebo

d) pokud v rámci pohotovostní služby ošetřující lékař shledal, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizaci.

(3) Regulační poplatek je příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybral. Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací zdravotnického zařízení, ve kterém byla pohotovostní služba podle odstavce 1 poskytnuta.

(4) Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala. Poskytovatel je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnutých hrazených služeb za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.

(5) Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2.

Jaká je výše pojistného?

Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Plátci pojistného:

  • zaměstnanec,
  • osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ),
  • osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Vyměřovací základ stanovuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ je minimální mzda. 

Od 1. 1. 2004 změnou zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je pro osoby samostatně výdělečně činné minimálním vyměřovacím základem 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanoven.

Kdy za pojištěnce hradí zdravotní pojištění stát?

Pojistné nehradíte, pokud například: 

  • pobíráte důchod z českého důchodového pojištění,
  • dosáhli jste věku na starobní důchod, který vám ale nebyl přiznán (čestné prohlášení - odkaz na formulář ke stažení),
  • jste invalidní ve 3. stupni a invalidní důchod byl zamítnut (čestné prohlášení - odkaz na formulář ke stažení),
  • jste příjemce rodičovského příspěvku,
  • jste osobou pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi
  • jste osoba v domácnosti a staráte se celodenně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, (čestné prohlášení – odkaz na formulář ke stažení)
  • jste příjemce dávek nemocenského pojištění v ochranné lhůtě,
  • jste veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřad práce),
  • jste student (více se dozvíte zde).

Musíte ale POJIŠŤOVNĚ DOLOŽIT PŘÍSLUŠNÉ DOKLADY, aby vás zařadila do správné kategorie pojištěnce. Pokud jste v některé životní situaci výše uvedené a nevíte, jaké doklady je třeba nám doložit, volejte naši infolinku 800 209 000, kde vám ochotně poradíme. Zdravotní pojištění stát platí také v dalších specifických případech – více najdete v § 7 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. V případě jakékoliv změny je vaší povinností tuto skutečnost nahlásit zdravotní pojišťovně, a to nejpozději do 8 dnů. 

Co je pravděpodobná výše pojistného?

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (dále jen "ZPŠ") v případě, že zaměstnavatel nejpozději v den splatnosti pojistného nepředal ZPŠ přehled o platbách pojistného podle § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., nebo  osoba samostatně výdělečně činná nepodala přehled o svých příjmech a výdajích způsobem a v termínu stanoveném v § 24 odst. 2 a 3 uvedeného zákona, a to ani ve lhůtě určené ZPŠ v písemné výzvě, může stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v uvedené výzvě na tento následek upozorněn.

Pravděpodobnou výši pojistného stanovují rozhodnutím referenti oddělení kontroly a příjmu pojistného ZPŠ. Adresa: Husova 302, Mladá Boleslav, 293 01. S referentem, který je na písemnosti uveden. V pracovní době ZPŠ v sekci Kontakty na webových stránkách ZPŠ.

Proti rozhodnutí o stanovení pravděpodobné výše pojistného lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, a to u orgánu který rozhodnutí vydal. Včas podané odvolání má odkladný účinek. O případném odvolání rozhodne Rozhodčí orgán ZPŠ. Odvolání se podává prostřednictvím ZPŠ, Husova 302, Mladá Boleslav.

V souvislosti  s rozhodnutím o stanovení pravděpodobné výše pojistného nejsou sakce stanoveny. Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost plátců pojistného předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 24 zákona č. 592/1992 Sb., ani možnost uložit pokutu podle § 26 uvedeného zákona.

Pokud zaměstnavatel obdržel rozhodnutí o vyměření pravděpodobné výše pojistného, může reagovat podáním přehledu podle § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., (přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u ZPŠ, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u ZPŠ a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují). 

Osoba samostatně výdělečně činná může ve stejné situaci taktéž podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 uvedeného zákona (přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání, příp. změny shora uvedených údajů).

ZPŠ je po řádném podání a přijetí přehledů oprávněna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zrušit z vlastního podnětu. 

Jak požádat o vrácení přeplatku na pojistném?

Plátce zdravotního pojistného může požádat o vrácení přeplatku dle § 14  zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to formou písemné žádosti. 

Jak o vrácení požádat? 

Plátce zašle písemnou žádost zdravotní pojišťovně. K žádosti připojí odůvodnění, proč o vrácení žádá. Kromě písemné formy je možné žádost podat také na pobočkách ZPŠ. Při osobní návštěvě je nutné u fyzické osoby prokázat totožnost občanským průkazem. Právnické osoby předloží platný výpis (ne starší 3 měsíců) z obchodního rejstříku nebo jiného obdobného rejstříku. Dále je nutné mít s sebou písemnou žádost viz níže. 

Zdravotní pojišťovna dle § 14 zákona č. 592/1992 Sb., vrátí tento přeplatek  plné výši jen v případě, že plátce pojistného nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k jeho úhradě.

Jsou-li splněny všechny požadované náležitosti, zdravotní pojišťovna vyhoví zpravidla do 30 dnů.

Co je přirážka k pojistnému a komu se uděluje?

Přirážka k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění se uděluje zaměstnavateli, u kterého došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. Jedná se o sankční opatření uložené ustanovením § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen Zákona.

Řízení se zaměstnavatelem zahajuje zdravotní pojišťovna "ex offo" na základě vlastních zjištění a vyhodnocení a začíná na základě doručení Oznámení o zahájení správního řízení příslušnou zdravotní pojišťovnou, které obsahuje potřebné kontaktní údaje.

Zaměstnavatel bude v rámci řízení požádán o doručení kopií záznamů o pracovních úrazech a hlášení nemocí z povolání za předchozí kalendářní rok (oznámení dle § 45 odst. 4 Zákona se provádí na tiskopisech Záznam o pracovním úrazu.). Taktéž musí doložit splnění povinností vyplývajících z § 45 zákona č. 48/1997 Sb.

Výše případné přirážky může činit až 5 % podílu pojistného hrazeného zaměstnavatelem za všechny zaměstnance.

Jelikož se jedná o správní řízení, může zaměstnavatel v reakci na rozhodnutí pojišťovny využít opravných prostředků dle zákona č. 500/2004 Sb.. Použít lze veškeré opravné prostředky stanovené tímto zákonem, nejčastěji však odvolání do rozhodnutí o vyměření přirážky k pojistnému.

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli účtovat náklady správního řízení dle zákona č. 500/20004 Sb. Lhůta vyřízení je zpravidla 30 kalendářních dnů.

Co je dluh na pojistném a jak probíhá vyměření dlužného pojistného a penále platebním výměrem?

Zákon stanoví povinnost zdravotním pojišťovnám vymáhat dlužné pojistné a penále - dle § 8 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb. Ve sporných případech placení pojistného a penále, rozhodují ZP platebními výměry - § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. 

Po obdržení platebního výměru má plátce povinnost vyměřený dluh uhradit ve lhůtě zde stanovené a postupovat podle podmínek uvedených na platebním výměru (dodržení bankovního spojení, lhůty a výměřené částky dluhu). 

V platebním výměru je stanovená lhůta k zaplacení vyměřeného dluhu a v části poučení je uvedená lhůta k podání odvolání. Lhůtu pro vyřízení odvolání stanoví správní řád tak, že odvolání by mělo být projednáno do 30 dnů od jeho obdržení. Ve složitějších případech lze lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů. Pro vyřízení žádosti o prominutí penále zákon nestanoví lhůtu. 

Proti vyměření dlužného pojistného a penále, lze podat odvolání do 15 dnů od doručení platebního výměru. Odvolání se podává prostřednictvím orgánů, který platební výměr vydal, k Rozhodčímu orgánu ZPŠ. 

V případě nezaplacení dlužného pojistného a penále ve lhůtě stanovené je ZPŠ povinna vyměřené dluhy vymáhat exekučně

Za správní jednání o vyměření dluhu neplatíte žádné správní ani jiné poplatky. 

Co můžete pro vyřešení situace udělat vy?

Chcete-li zahájit řešení této situace, obraťte se písemně nebo osobně na oddělení kontroly a příjmu pojistného ZPŠ, které platební výměr vydalo. 

Oddělení kontroly najdete zde: Kontrolní a vyměřovací oddělení ZPŠ, Husova 302, Mladá Boleslav, 293 01. S referentem, který je uveden na platebním výměru. V pracovní době ZPŠ. S sebou si prosím vezměte: průkaz totožnosti, platební výměr a ostatní doklady rozhodné pro dlužné pojistné a penále. Můžete využít rovněž elektronickou podatelnu ZPŠ či její datové schránky. 

Můžete taktéž požádat o odstranění tvrdosti zákona ve věci vyměření penále, žádost je nutno podat do právní moci platebního výměru na penále - podmínky viz životní situace odstraňování tvrdosti zákona.

Co je předepisování dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění a penále k úhradě výkazem nedoplatků?

K předepisování dlužného pojistného dochází v případě, kdy se povinný plátce dostane do prodlení s úhradou pojistného na veřejné zdravotní pojištění. ZPŠ v tomto případě předepíše jakožto zdravotní pojišťovna dlužné částky dle ustanovení § 53 odst. 2 až 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. ZPŠ ale není oprávněna řízení o předepsání dlužného pojistného a penále zahájit svým návrhem. 

Co můžete udělat vy? 

Pokud nesouhlasíte s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší můžete do 8 dnů od doručení výkazu nedoplatků podat na adresu sídla ZPŠ písemné námitky, ve kterých důvody uvedete. 

Na základě námitek ZPŠ do 30 dnů od jejich doručení vydání rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud ZPŠ nerozhodne o námitkách ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. ZPŠ je oprávněna výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu.

Situaci můžete taktéž řešit se specializovaným oddělením. Výkazy nedoplatků vystavuje oddělení kontroly a příjmu pojistného Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, na adrese Husova 302, Mladá Boleslav, 293 01. Spojit se můžete s referentem, který je uveden na výkazu nedoplatků. 

Jak a proč může pojištěnec-OSVČ požádat o snížení pojistného?

Pojištěnec-OSVČ může na základě § 8 odst. 4 z. č. 592/1992 Sb., požádat o snížení zálohy na pojistné, pokud bude jeho příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce.

OSVČ musí o snížení záloh požádat písemně a připojit odůvodnění. Žádost lze podat prostřednictvím služeb České pošty, a.s. nebo osobně na podatelně a pobočkách ZPŠ, případně jiným obvyklým způsobem. Při osobní návštěvě je nutné u fyzické osoby prokázat totožnost občanským průkazem nebo jiným dokumentem. Dále je nutné mít s sebou Formulář o snížení zálohy OSVČ. Formulář o snížení zálohy OSVČ je k dispozici na kontaktních místech ZPŠ nebo na internetových stránkách ZPŠ v sekci Formuláře.

Jsou-li splněny všechny požadované náležitosti, zdravotní pojišťovna vyhoví zpravidla do 30 dnů. V případě nedodržení povinností ale nemusí být žádosti vyhověno.

Jaká může být stanovená pokuta za nesplnění nebo porušení povinností vůči pojišťovně?

Zákon stanoví, kdy může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci nebo zaměstnavateli pokutu za nesplnění nebo porušení povinnosti podle  § 44 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění nebo § 26 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejném zdravotním pojištění.

Uložení pokuty obvykle předchází výzva k dodatečnému splnění povinnosti nebo oznámení o zahájení správního řízení. V tomto stádiu je nutno reagovat, splnit požadovanou povinnost a orgánu, který výzvu nebo oznámení odeslal, oznámit její dodatečné splnění. V případě, že požadovaná povinnost byla splněna již dříve, doložit její splnění.

K dodatečnému splnění povinnosti plátce pojistného na kontaktních místech ZPŠ nebo na internetových stránkách ZPŠ k dispozici formuláře.

Výše pokuty

Výše pokuty za nesplnění povinností závisí na konkrétní nesplněné nebo porušené povinnosti. Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zák. č. 48/1997 Sb. pojištěnci do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění může být tato pokuta uložena ve dvojnásobné výši.

Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 12 písm. e, i) až k) uvedeného zákona až do výše 500 Kč a za prokázání se při poskytování zdravotní péče průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, jejímž už není pojištěncem, pokutu až do výše 5 000 Kč. Za nesplnění povinnosti podle § 45 odst. 4 zákona zaslat zdravotní pojišťovně kopii hlášení o pracovním úraze, až do výše 100 000 Kč.

Za nesplnění povinností spojených s kontrolou podle § 22, předávání přehledu o platbách pojistného § 24 a povinností podle § 25 a za nepoužívání tiskopisu zdravotní pojišťovny podle § 28 zák. č. 592/1992 Sb., lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se o porušení nebo nesplnění povinnosti zdravotní pojišťovna dozvěděla, nejpozději však do pěti let, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

Do kdy může pojišťovna pokutu udělit

Pokutu podle § 44 zák. č. 48/1997 Sb. lze uložit do dvou let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila neplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, a nejpozději do pěti let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Pokutu uloženou podle § 26 zák. č. 592/1992 Sb. lze uložit do dvou let ode dne, kdy se zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Jak můžete reagovat?

Chcete-li na situaci reagovat, můžete se obrátit na oddělení kontroly a příjmu pojistného ZPŠ, které platební výměr vydalo. Zde dostanete příslušné informace o dalším postupu. Oddělení kontroly a příjmu pojistného se nachází na ulici Husova 302, Mladá Boleslav, 293 01. Můžete se taktéž spojit s referentem, který je uveden na platebním výměru.

Při osobní návštěvě si prosím nezapomeňte průkaz pojištěnce, OP nebo jiný doklad s fotografií, příslušný doručený dokument a případně doklady dokazující vaše tvrzení.

 

Práva a povinnosti pojištěnce

Jaký je nárok pojištěnce na místní a časovou dostupnost zdravotních služeb?

Časová a místní dostupnost zdravotních služeb jednotlivých oborů zdravotních služeb uvádí Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Místní dostupnost je vyjádřena časem nejzazší dojezdnosti a časová dostupnost vyjadřuje maximální lhůtu, kterou nelze překročit u plánovaných hrazených zdravotních služeb. Bližší informace naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.

Tuto povinnost plní Zaměstnanecká pojišťovna Škoda prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Aktuální seznam těchto poskytovatelů je uveden v sekci smluvní partneři.

Pokud jste zjistili, že Vámi preferovaný lékař či poskytovatel zdravotních služeb nemá uzavřenou smlouvu s naší pojišťovnou, dejte nám podnět a my se jím budeme zabývat. Kontakt na oddělení smluvní politiky:

Jaká jsou práva pojištěnce?

Výběr zdravotní pojišťovny

Právo výběru zdravotní pojišťovny neplatí při narození dítěte - narozené dítě se stává pojištěncem té zdravotní pojišťovny, kde je pojištěna v den porodu matka. Není-li matka dítěte v ČR zdravotně pojištěná, stává se dítě pojištěncem pojišťovny otce.

Výběr lékaře

Pojištěnec má právo vybrat si lékaře, který je ve smluvním vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou, a to jednou za 3 měsíce. Zvolený lékař může přijetí pojištěnce odmítnout dle § 11 odst. 1 písm. b) výše zmíněného zákona.

Výběr dopravní služby

Pojištěnec má právo vybrat si dopravní službu, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně.

Zdravotní péči bez přímé úhrady

Pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady

Ve všech rozhodujících skupinách léčiv existuje možnost volby přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, který má stejné léčivé účinky jako léčivo částečně nebo zcela hrazené pojištěncem.

Kontrolu poskytnuté zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění

Na vyžádání lze získat od zdravotní pojišťovny 1x ročně bezplatně individuální účet, který informuje o zdravotní péči uhrazené pojištěnci za posledních 12 měsíců, i o zaplacených regulačních poplatcích a doplatcích na léky.

Jaké jsou povinnosti pojištěnce?

Práva a povinnosti pojištěnce upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pojištěnec má povinnost ve stanovených lhůtách oznámit zdravotní pojišťovně: 

Do 30 dnů nahlásit změnu: 

  • Jména a příjmení
  • Trvalého pobytu
  • Rodného čísla

Do 8 dnů nahlásit: 

1. Narození dítěte

Oznamovací povinnost plní zákonný zástupce. Dítě se stává pojištěncem té pojišťovny, u které je v den jeho narození pojištěna matka. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle zákona č. 48/1997 Sb., stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození.

2. Začátek nebo ukončení povinnosti státu platit pojistné za pojištěnce v těchto případech:

  • studium (u nezaopatřeného dítěte),
  • pobírání důchodu (starobní, invalidní, vdovský),
  • evidence na úřadu práce,
  • příjem dávek nemocenského pojištění z titulu ochranné lhůty,
  • mateřská dovolená (pobírání rodičovského příspěvku),
  • celodenní, osobní a řádná péče o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let, a to i v případě, že dítě je umístěno v jeslích (mateřské škole) na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně (pečující osoba, otec nebo matka nesmí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatně výdělečné činnosti),
  • pobírání dávek sociální péče z důvodu sociální potřebnosti (osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o ně, osoby pečující o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči),
  • výkon vojenského cvičení,
  • vazba nebo výkon trestu odnětí svobody.

3. Začátek nebo ukončení povinnosti pojištěnce platit pojistné:

  • osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – při změně zdravotní pojišťovny je nutno předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu,
  • osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), tj. pojištěnci, za které neplatí pojistné stát, zaměstnavatel a nejsou OSVČ.

4. Nástup do zaměstnání nebo jeho ukončení v případě, že tak neučinil zaměstnavatel.

  • Povinnost vrátit do 8 dnů průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovně a oznámit tyto skutečnosti: 
    • Změnu zdravotní pojišťovny
    • Dlouhodobý pobyt v zahraničí (dle § 8 odst. 4 výše zmíněného zákona)
    • Zánik zdravotního pojištění z důvodu: úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, ukončení zaměstnání osoby bez trvalého pobytu na území ČR, ukončení trvalého pobytu na území ČR.

Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní výše uvedené povinnosti jejich zákonný zástupce.

Zdravotní péče

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky

Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky.

Obsahem všeobecné preventivní prohlídky je:

a) doplnění anamnézy včetně sociální, se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních a plicních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění a na výskyt závislostí,

b) kontrola očkování,

c) kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetření zraku a sluchu; součástí všeobecné preventivní prohlídky je v rámci onkologické prevence zhodnocení rizik z hlediska anamnézy rodinné, osobní a pracovní, vyšetření kůže a u zjištěného podezření na riziko vyšetření per rectum, u mužů při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování,

d) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

e) kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění; preventivními vyšetřeními jsou:

1. laboratorní vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, a to při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku,

2. laboratorní vyšetření glykemie při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření,

3. vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech,

4. stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku; od 55 let věku je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let,

5. u žen od 45 let věku ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let; není-li výsledek tohoto vyšetření k dispozici, lékař doporučí provedení tohoto vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření,

6. laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech.

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku je:

a) založení zdravotnické dokumentace při přijetí dítěte do péče,

b) anamnéza a zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,

c) fyzikální vyšetření, jehož součástí je:

1. zjištění hmotnosti, délky dítěte a obvodu jeho hlavy, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů,

2. interní vyšetření,

3. vyšetření psychomotorického vývoje,

4. cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika včetně rizika týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,

d) diagnostická rozvaha,

e) závěr a poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk,

f) psychoterapeutický rozhovor s rodičem, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí.

Dále je obsahem všeobecné preventivní prohlídky:

a) novorozence, která se jako první provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byly poskytnuty zdravotní služby v souvislosti s porodem, a to pokud je to možné v jeho vlastním sociálním prostředí,

1. posouzení sociálního prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální, perinatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci,

2. vyšetření spočívající v posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůže a podkožní vrstvy, vlasů a nehtů, vyšetření mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy včetně tvaru, velikosti fontanel a změření obvodu hlavy, dále vyšetření očí a jejich okolí včetně postavení bulbů a spojivek, vyšetření uší, nosu, dutiny ústní, krku, hrudníku, jeho obvodu a tvaru a stavu klíčních kostí, fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha včetně jeho velikosti, palpačního vyšetření nitrobřišních orgánů a pupeční jizvy, dále vyšetření třísel včetně palpačního vyšetření a pulzu na stehenních tepnách, vyšetření genitálu, končetin včetně jejich symetrie, deformity a hybnosti v kyčelních kloubech a vyšetření psychomotorického vývoje včetně novorozeneckých reflexů,

3. ověření, zda bylo provedeno preventivní vyšetření sluchu, a v případě jeho neprovedení určení dalšího postupu,

4. kontrola preventivního podání vitaminu K a poučení o opakování preventivního podání,

5. poučení o preventivním podávání vitaminu D,

6. kontrola dotazníku k definici rizika tuberkulózy, a doporučení dalšího postupu podle vyhlášky upravující očkování proti infekčním nemocem,

7. poučení o péči o novorozence a o kojení, případně o umělé mléčné výživě,

b) dětí ve 14 dnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), zjištění výživy dítěte, kontrola zahájení preventivního podávání vitaminu D proti křivici, potřebná poučení rodiče dítěte a doporučení odborného ortopedického vyšetření kyčlí mezi třetím až šestým týdnem věku,

c) dětí v 6 týdnech věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), kontrola výsledku ortopedického vyšetření a kontrola preventivního podávání vitaminu D, orientační vyšetření zraku, kontrola zahájení očkování a plán dalšího očkování,

d) dětí ve 3 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola očkování a plán dalšího očkování,

e) dětí ve 4 až 5 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), orientační vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování a plán dalšího očkování, vyšetření uložení varlat u chlapců a poučení o výživě dítěte,

f) dětí v 6 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), kontrola preventivního podávání vitaminu D, kontrola vývoje chrupu a poučení rodiče o nutnosti registrace dítěte u zubního lékaře v druhém půlroce života dítěte a jeho zapojení do pravidelných zubních prohlídek,

g) dětí v 8 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), orientační vyšetření zraku a sluchu,

h) dětí v 10 až 11 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), kontrola preventivního podávání vitaminu D,

i) dětí ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, kontrola preventivního podávání vitaminu D, zjištění velikosti velké fontanely, vyšetření zraku a sluchu, vývoje řeči a chrupu a potřebná poučení rodiče dítěte, informace o hygieně dutiny ústní, individuální zvážení celkového příjmu fluoridů, doporučení stomatologického vyšetření, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte,

j) dětí v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených v písmenu a), kontrola stavu velké fontanely, vývoje a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, posouzení psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte, provedení vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra, kontrola očkování a plán dalšího očkování dítěte.

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí ve 3 letech věku je:

a) rozhovor s rodičem zaměřený na nová anamnestická fakta, kontrola a plán očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,

b) zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování a hygienických návyků dítěte,

c) zjištění hmotnosti a výšky, zhodnocení těchto parametrů podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,

d) kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže a vyloučení známek týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte,

e) vyšetření očí a zraku,

f) vyšetření řeči, hlasu a sluchu,

g) orientační vyšetření laterality a znalosti barev,

h) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

i) vyšetření krevního tlaku a pulzu,

j) vyšetření dutiny ústní, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,

k) vyšetření genitálu a u dívek zjištění případného výtoku,

l) závěrečný rozhovor lékaře s rodičem zaměřený k získání aktivní spolupráce, poučení rodiče o výživě a režimu dítěte včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk, popřípadě podpůrný psychoterapeutický rozhovor, zejména jde-li o vážně nemocné dítě, ohrožené dítě a problematiku funkčnosti rodiny.

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 5 letech věku je kromě úkonů uvedených v obsahu všeobecné preventivní prohlídky dětí ve 3 letech věku:

a) zjištění hmotnosti a výšky, zjištění hmotnostně-výškového poměru a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity, zhodnocení psychomotorického vývoje k předběžnému posouzení školní zralosti,

b) vyšetření znalosti barev s požadavkem jejich samostatného slovního označení,

c) kontrola hygienických návyků dítěte se zaměřením na pomočování,

d) vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie do 55 let věku a další rizikové faktory.

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 7, 9, 11 a 13 letech věku je:

a) rozhovor s rodičem zaměřený na nová anamnestická fakta včetně cílených dotazů směřujících k včasnému odhalení nemocí a stavů, které se v počátku projevují nejasnými příznaky; vyloučení známek týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte, počátků různých závislostí a rizikového chování dítěte; poučení o zdravém životním stylu včetně úrazové prevence podle specifik pro daný věk, posouzení funkčnosti rodiny,

b) kontrola a plán dalšího očkování dítěte v 10 až 11 a 13 letech, popřípadě doplnění chybějícího očkování v rozsahu stanoveném vyhláškou upravující očkování proti infekčním nemocem, u dívek ve 13 letech věku poučení o možnosti očkování proti lidskému papilomaviru,

c) zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,

d) kompletní fyzikální vyšetření včetně pohybového aparátu, prohlídka kůže, mízních uzlin, štítné žlázy a sekundárních pohlavních znaků,

e) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

f) vyšetření krevního tlaku a pulzu,

g) vyšetření zraku včetně barvocitu,

h) vyšetření sluchu, řeči a hlasu,

i) vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,

j) zhodnocení psychosociálního vývoje a motorických dovedností u dětí ve 13 letech věku; poučení vztahující se ke zdravotním rizikům a důsledkům souvisejícím se sexuálním životem včetně poučení o chráněném sexu, u dívek dotaz na menstruační cyklus,

k) zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření v souvislosti s ukončením povinné školní docházky u dětí ve 13 letech věku; u osob se zdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti,

l) vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie.

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 15 letech věku je:

a) celkové vyšetření a aktualizace anamnestických údajů, kontrola, popřípadě doplnění chybějícího očkování v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,

b) zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,

c) kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže a sekundárních pohlavních znaků,

d) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

e) vyšetření krevního tlaku a pulzu,

f) vyšetření zraku,

g) vyšetření sluchu, řeči a hlasu,

h) vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření,

i) celkové zhodnocení stavu a vývoje dítěte, poučení vztahující se ke zdravotním rizikům a důsledkům souvisejícím se sexuálním životem včetně poučení o chráněném sexu, u dívek případně doporučení gynekologického vyšetření, zejména pokud ještě není menstruace, a poučení o možnosti očkování proti lidskému papilomaviru,

j) zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření; u osob se zdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti.

Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí v 17 letech věku je:

a) doplnění sociální, rodinné a osobní anamnézy, kontrola, popřípadě doplnění chybějícího očkování dítěte, v rozsahu stanoveném právními předpisy upravujícími očkování proti infekčním nemocem,

b) zjištění hmotnosti a výšky dítěte, zjištění indexu tělesné hmotnosti a posouzení růstu dítěte podle růstových grafů z důvodu odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity,

c) kompletní fyzikální vyšetření včetně prohlídky kůže,

d) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

e) vyšetření krevního tlaku a pulzu,

f) vyšetření zraku,

g) vyšetření sluchu, řeči a hlasu,

h) vyšetření dutiny ústní a stavu chrupu včetně doporučení stomatologického vyšetření,

i) poučení o chráněném sexu, u dívek podle anamnézy případně doporučení gynekologického vyšetření,

j) zhodnocení rizik do dalšího života vyplývajících z rodinné i osobní anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření; u osob se zdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti.

Poslední všeobecná preventivní prohlídka dětí se provádí před ukončením péče u poskytovatele v oboru praktického lékařství pro děti a dorost, nejpozději přede dnem dovršení 19 let věku:

Obsahem poslední všeobecné preventivní prohlídky dětí jsou úkony uvedené v obsahu všeobecné preventivní prohlídky dětí ve věku 17 let a dále závěrečné zhodnocení zdravotního stavu před ukončením péče.

Obsah a časové rozmezí zubní preventivní prohlídky

(1) Obsahem zubní preventivní prohlídky, která se provádí jedenkrát ročně u dětí v prvním roce života mezi šestým až dvanáctým měsícem a dvakrát ročně u dětí a dorostu od 1 roku života do 18 let věku, zpravidla po uplynutí 5 měsíců po provedení poslední zubní preventivní prohlídky, je

a) založení zdravotnické dokumentace při přijetí do péče,

b) anamnéza se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy ve věku 3, 6, 12 a 15 let,

c) vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí,

d) prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,

e) poučení o významu prevence stomatologických onemocnění, o udržování správné hygieny dutiny ústní, o správných stravovacích návycích, o významu fluoridové prevence ve vztahu k riziku vzniku zubního kazu a o riziku přenosu kariogenních mikroorganismů.

(2) Obsahem zubních preventivních prohlídek u dospělých, které se provádějí jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední zubní preventivní prohlídky, je

a) vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní,

b) prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,

c) poučení o správné hygieně dutiny ústní.

(3) Obsahem zubních preventivních prohlídek u těhotných žen, které se provádějí dvakrát v průběhu těhotenství, je

a) vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní,

b) prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku,

c) poučení o významu prevence stomatologických onemocnění v průběhu těhotenství u ženy i budoucího dítěte včetně poučení o správné hygieně jejich dutiny ústní, o fluoridové prevenci a nutnosti sanace chrupu před porodem k zamezení přenosu kariogenních mikroorganismů z dutiny ústní matky do dutiny ústní dítěte,

d) poučení budoucí matky o nutnosti zajistit zubní preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi šestým až dvanáctým měsícem jeho věku.

Obsah a časové rozmezí gynekologické preventivní prohlídky

Obsahem gynekologické preventivní prohlídky, která se provádí v 15 letech věku a dále jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední gynekologické preventivní prohlídky, je:

a) založení zdravotnické dokumentace při přijetí do péče,

b) rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory,

c) klinické vyšetření prsů od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů,

d) prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů,

e) vyšetření v zrcadlech a kolposkopické vyšetření; neprovádí se u virgo žen,

f) odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému, případně bakteriologickému nebo virologickému vyšetření; neprovádí se u virgo žen,

g) palpační bimanuální vyšetření; při nejasném výsledku doplnění vyšetření vaginální ultrazvukovou sondou,

h) poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky,

i) nácvik samovyšetřování prsů při první prohlídce u registrujícího poskytovatele,

j) u žen od 45 let věku doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření ve dvouletých intervalech,

k) stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u žen od 50 let do 54 let věku, od 55 let věku se toto vyšetření provádí ve dvouletých intervalech a toto vyšetření je možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let.

Co je to očkovací kalendář?

Očkovací kalendář v ČR platný od 1. 1. 2022. Očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění musí být provedeno lékařem. Účtenky na vakcíny z lékárny vám nebudou proplaceny.

UPOZORNĚNÍ: Vzhledem k výpadku dodávek OL Infanrix Hexa v měsíci březnu a dubnu je možné v případě nedostatku této očkovací látky zahájit (a následně i dokončit) očkování dětí také i OL Hexacima. Dodávky OL Infanrix Hexa by měly být obnoveny na počátku měsíce května.

Image
Image

Péče o dárce krve

Bezpříspěvkových dárců krve i kostní dřeně, kteří nezištně takto pomáhají ostatním, si naše pojišťovna velmi váží. Proto máme i v letošním roce připraveny finanční benefity (příspěvky), kterými se snažíme podpořit jejich velmi prospěšnou činnost.

Program  Max. výše     příspěvku*   Informace
příspěvek pro bezpříspěvkové dárce krve a kostní dřeně* 1 000 Kč

pohybové aktivity, vitamínové prostředky, doplňky stravy, masáže, prostředky dentální hygieny, služby dentální hygienistky, sluneční brýle s UV filtrem, ortopedickou obuv a vložky zakoupené v lékárně a prodejně zdrav. potřeb, saunu, opalovací krémy s UV filtrem

Podmínka: absolvování bezplatného odběru krve nebo krevních derivátů, předložení průkazu dárce krve s odběrem za posledních 12 měsíců

příspěvek pro držitele Zlatého kříže a vyššího ocenění* 4 000 Kč

pohybové aktivity, vitamínové prostředky, doplňky stravy, masáže, prostředky dentální hygieny, služby dentální hygienistky, sluneční brýle s UV filtrem, ortopedickou obuv a vložky zakoupené v lékárně a prodejně zdrav. potřeb, saunu, opalovací krémy s UV filtrem

Podmínka: doložení těchto ocenění za rok 2022

ozdravný pobyt v ČR pro dárce kostní dřeně 10 000 Kč

na ozdravný pobyt v některém ze smluvních lázeňských zařízení dle výběru a po domluvě s referentem lázeňské péče
Podmínka: darování kostní dřeně v roce 2022

*Příspěvky proplácíme od 1.2.2022 do 30.11.2022.

ZDARMA cestovní pojištění pro dárce

  • od našeho partnera VITALITAS pojišťovny a. s.
  • platí na léčebné výlohy, celý svět, na 30 dnů.
  • Podmínkou je předložení průkazu dárce krve s odběrem za posledních 12 měsíců. 

Pojištění si lze sjednat na našich pracovištích. 

Proč darovat krev?

  • Krev je nenahraditelná i ve 21. století – neexistuje způsob nebo jiná látka, která by dokázala plnohodnotně nahradit skutečnou krev.
  • Bez krve nelze ve zdravotnictví řešit vážné úrazy nebo složitější operace.
  • Dárcovství krve přináší pocit z nezištné pomoci lidem, kteří krev momentálně potřebují k zachování přiměřené kvality života, či dokonce k záchraně života.
  • Může nastat okamžik, kdy bude krev potřebovat někdo z Vašich blízkých, nebo dokonce Vy sami.

Dárcem krve může být každý zdravý člověk ve věku od 18-65 let. 

V případě, že se chcete stát dárcem, kontaktujte své nejbližší transfuzní oddělení, kde vám řeknou bližší podmínky.

Kde darovat krev? 

Přehled zařízení transfúzní služby


Za posledních 5 let vyplatila ZPŠ na těchto příspěvcích z Fondu prevence již 10,3 mil. Kč, a to téměř 13 tisícům dárců. ZPŠ je také průběžně odměňuje zajímavými dárky předávanými při příležitosti slavnostních ocenění, které pořádají oblastními spolky Českého červeného kříže.

Karta mého srdce

Jak se přihlásit do Karty mého srdce?

Existují tyto varianty, jak se do Karty mého srdce přihlásit.

  • formou SMS
  • přes certifikát 
  • přes Identitu občana
  • přihlášení přes Bankovní identitu (Bank ID)

1. Přihlášení přes SMS

Krok 1

  • Pro vstup přejděte na: www.kartamehosrdce.cz.
  • Vyplňte přihlašovací jméno a heslo.
  • Klikněte na tlačítko „Získat SMS kód”.

Krok 2

  • Na váš mobilní telefon (uvedený ve smlouvě) bude obratem zaslána SMS s přihlašovacím kódem.
  • SMS kód zapište do příslušného pole a klikněte na tlačítko „Odeslat kód z SMS”.

Krok 3

  • Po zadání SMS kódu a jeho odeslání se zobrazí okno s informací o přihlášení k aplikaci vyčkejte, až bude aplikace přístupná.

2. Přihlášení přes certifikát

Přihlášení přes certifikát je výhodné zejména pro klienty, kteří již mají přístup do Portálu ZP. Doporučujeme klientům, kteří certifikát nevyužívají, se přihlašovat pomocí SMS. Přihlašování certifikátem je náročnější a je zapotřebí vyšší technické zdatnosti. Mimo jiné je nutné si certifikát obnovovat. Ti, kteří se i přesto chtějí přihlašovat ke Kartě mého srdce certifikátem, odkazujeme na návod Jak se stát uživatelem Portálu ZP.

Krok 1

  • Pro vstup přejděte na: www.kartamehosrdce.cz.
  • Klikněte na tlačítko „Přihlásit se certifikátem”.

Krok 2

  • Pro potvrzení certifikátu klikněte na tlačítko „Ano".
    * Jestliže máte certifikát na čipové kartě nebo jiném zařízení, zadejte PIN či heslo.
  • Vyčkejte až bude aplikace zcela přístupná.

Nyní můžete využívat veškeré možnosti, které Vám Karta mého srdce poskytuje.

3. Přihlášení přes Identitu občana

  • Pro vstup přejděte na: www.kartamehosrdce.cz.
  • Klikněte na tlačítko „Přihlásit se přes Identitu občana”.
  • Budete přesměrováni na webové stránky Národní bod pro identifikaci a autentizaci (e-identita), kde si vyberete způsob své identifikace (obrázek č. 1) (např. e-občanka, Moje ID, NIA ID atd.) potřebné pro přihlášení se do Karty mého srdce.

Pokud se stále nemůžete přihlásit do svého účtu, může být problém špatné nastavení povolení údajů i pro výdej v Identitě občana. Je tedy potřeba na webu https://www.identitaobcana.cz, po přihlášení kliknout na Vaše údaje a zde je nutné mít vyplněný telefon i e-mail pro výdej. (obrázek č. 2)

(obrázek č. 1)

(obrázek č. 2) 

4. Přihlášení přes Bankovní identitu (Bank ID)

  • Pro vstup přejděte na: www.kartamehosrdce.cz.
  • Klikněte na tlačítko „Přihlásit se přes Bank ID”.
  • Budete přesměrováni na webové stránky Bank ID, kde si vyberete svou banku pro přihlášení se do Karty mého srdce.
  • Následně se ověříte pomocí Vašeho bankovního klíče a přihlášení úspěšné.

Jak si změnit heslo pro přihlášení do aplikace Karta mého srdce?

Heslo do aplikace si můžete změnit následujícím způsobem:

  • Přejděte na: www.kartamehosrdce.cz a klikněte na odkaz „Zapomenuté heslo“.
  • Vyplňte do příslušných polí přihlašovací jméno, mobilní telefon (uvedené ve smlouvě) a opište kód z obrázku.
  • Klikněte na tlačítko „Odeslat“.
  • Na e-mail (uvedený ve smlouvě) bude odeslána ověřovací zpráva, která bude obsahovat odkaz, na který je třeba kliknout (nebo ho zkopírovat a zadat do prohlížeče internetových stránek).
  • Následně se zobrazí stránka, která vás vyzve k odeslání ověřovací SMS na vaše telefonní číslo, pokračujte tedy kliknutím na tlačítko „Poslat SMS s kódem“.
  • Na váš mobilní telefon (uvedený ve smlouvě) bude obratem zaslána SMS s ověřovacím kódem.
  • Ověřovací SMS kód zapište do příslušného pole na stránce, která se zobrazila v kroku 5.
  • Klikněte na tlačítko „Odeslat kód z SMS“.
  • Nyní je vaše heslo úspěšně změněno a můžete se s jeho pomocí přihlásit do Karty mého srdce.

Po jaké době od návštěvy lékaře uvidím v Kartě mého srdce vykázanou péči?

Záleží na tom, kdy zdravotnické zařízení tuto péči vyúčtuje na zdravotní pojišťovnu. Zpravidla to bývá do 3 měsíců, ale může to být i později. Například lůžková zdravotnická zařízení (nemocnice) účtují vzhledem k vyšším administrativním úkonům v delších časových intervalech. Naproti tomu lékárny účtují obvykle v intervalech kratších než 3 měsíce.

Další informace

Co je karta pojištěnce (EHIC)?

EHIC je vydáván novým pojištěncům, jelikož slouží jako český národní průkaz. Zároveň je vydáván osobám přechodně cestujícím do zemí EU, EHP a Švýcarska, protože slouží i jako doklad, na jehož základě Vám vzniká nárok na lékařsky nezbytnou péči v zemích EU. Tato péče vám bude poskytnuta za stejných podmínek jako místním pojištěncům. To znamená, že místní systém za vás zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce.

Péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, abyste se nemusel/a vracet do ČR dříve než jste zamýšlel/a. Musí se jednat o zdravotní péči, kterou z lékařského hlediska vyžaduje váš zdravotní stav. Nejde o takovou zdravotní péči, za kterou byste do zahraničí vycestoval/a nebo o péči, kterou by váš zdravotní stav nevyžadoval (např. kosmetická operace či preventivní prohlídky).

Nevýhody nároku z evropského nařízení oproti komerčnímu připojištění

  • Při ošetření v zemích EU musíte hradit stejnou výši spoluúčasti za ošetření jako místní pojištěnci. Tuto výši spoluúčasti Vám ZPŠ nebude po návratu do ČR refundovat.
  • Dále nemáte nárok na převoz zpět do ČR a musíte si jej hradit sami. Nevztahuje se ani na převoz ostatků.
  • Zdravotní péče musí být čerpána ve zdravotnických zařízeních napojených na místní systém veřejného zdravotního pojištění.
  • Při potřebě ošetření nelze využít možnosti asistenční služby.
  • Komerční připojištění se stále vyplatí
  • Pokud se chcete vyhnout platbě za spoluúčast nebo za převoz do ČR, doporučujeme Vám uzavřít komerční cestovní pojištění. V takovém případě je třeba při ošetření předložit v první řadě doklad o tomto komerčním pojištění.

Jak postupovat při ztrátě nebo výměně průkazu pojištěnce?

Výměna průkazu pojištěnce

Nový Evropský průkaz zdravotního pojištění (kartičku pojištěnce) lze získat:

  • při osobní návštěvě jakékoliv pobočky ZPŠ po předložení dokladu totožnosti a stávajícího průkazu pojištěnce, průkaz je vydán na počkání.
  • korespondenčně zasláním vyplněného formuláře "Žádost o vystavení průkazu pojištěnce" na příslušnou pobočku ZPŠ, či e-mailem na podatelnu zpskoda@zpskoda.cz. Průkaz je poté zaslán Českou poštou. 
  • elektronicky prostřednictvím Elektronické podatelny Portálu ZP.
  • Nový průkaz pojištěnce se vydává zdarma.

Ztráta průkazu pojištěnce

Pojištěnec je povinen oznámit do 8 dnů své zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce (viz § 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.)

Duplikát průkazu pojištěnce lze získat:

  • při osobní návštěvě jakékoliv pobočky či kontaktního místa ZPŠ po předložení dokladu totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, náhradní doklad totožnosti nebo kopie evidenčního listu pro pojištěnce vystaveného ZPŠ při registraci).
  • korespondenčně zasláním vyplněného formuláře "Žádost o vystavení průkazu pojištěnce" na příslušnou pobočku ZPŠ, nebo e-mailem na podatelnu zpskoda@zpskoda.cz. Průkaz je poté zaslán Českou poštou. 
  • elektronicky prostřednictvím Elektronické podatelny Portálu ZP,
  • Při osobní návštěvě je duplikát průkazu pojištěnce vydán na počkání. 

Průkaz pojištěnce se vydává zdarma.

Nenašli jste, co jste hledali?

Kontaktujte nás se svým dotazem. Jsme tu pro vás od pondělí do čtvrtka od 8 do 15 hodin a v pátek od 8 do 13 hodin.

dotaz